Jak funguje sezónní barevná typologie

V některých barvách vypadáš svěže a odpočatě. V jiných jako po probdělé noci bez snídaně. Stejný obličej, jiná košile. Sezóna ti říká, které barvy na tobě dělají to první a které to druhé, a proč.

S osobností to nesouvisí a s tvými oblíbenými barvami taky ne. Jde o vztah mezi barvami, které si dáváš k obličeji, a barvami, které máš od přírody: pletí, vlasy a očima. Když ten vztah sedí, vypadáš zdravěji a odpočatěji. Když nesedí, nosí oblečení tebe.

Tady se dozvíš, jak systém doopravdy funguje, odkud se vzal a jak se doma zhruba zařadit.

Co je sezónní barevná typologie

Myšlenka je stará a jednoduchá. Přirozené zbarvení každého člověka se kloní určitým směrem a sluší mu konkrétní rodina barev. Barevní poradci to zbarvení třídí do „sezón“ a každá sezóna má paletu, ve které vypadáš nejlíp, a k ní antipaletu, ve které vypadáš vyčerpaně.

Nápad pojmenovat lidi podle ročních období se obvykle připisuje Johannesi Ittenovi, učiteli barev na Bauhausu. V knize The Art of Color (1961) přiřadil barvy, které si jeho studenti vybírali sami pro sebe, k jejich vlastnímu zbarvení a tyto typy seskupil pod jaro, léto, podzim a zimu. Mezi širokou veřejnost se čtyři sezóny dostaly s knihou Color Me Beautiful (1980) od Carole Jacksonové. V červenci 1984 se na seznamu bestsellerů držela už „necelé tři roky“ a na říjen se chystala pánská kniha.

Čtyři sezóny jsou užitečné, ale hrubé. Dva lidé můžou být oba „zimní typy“ a přesto jim sluší úplně jiné barvy. Britská společnost Color Me Beautiful říká, že narazila přesně na tohle: se čtyřmi sezónami musela některým klientům říct, že jim několik barev z jejich vlastní palety slušet nebude. Koncem osmdesátých let zjistila, že se sezóny slévají jedna do druhé, a své palety postavila znovu na Munsellově barevném systému: každou barvu popisuje jednou dominantní vlastností a jednou či dvěma vedlejšími. Systém dvanácti sezón stojí na stejné myšlence: každou ze čtyř rodin dělí na tři podle toho, která vlastnost vede. To je systém, který stojí za to znát, a s ním budeme pracovat i tady.

Tři věci, které typologie doopravdy měří

Na chvíli zapomeň na názvy sezón. Pod nimi barevná typologie měří tři vlastnosti tvého zbarvení. Pocházejí z knihy A Color Notation (1905) od Alberta Munsella, která popisuje libovolnou barvu odstínem, světlostí a sytostí. U člověka se z odstínu stává podtón. Všechno ostatní stojí na nich.

Podtón: teplý, chladný, nebo neutrální. Tohle je ta nejdůležitější. Teplé zbarvení má zlatavý, žlutý nebo broskvový nádech. Chladné zbarvení má modrý, růžový nebo popelavý nádech. Neutrální leží mezi nimi. Kvůli podtónu může stejná červená skvěle slušet tvé kamarádce, kdežto tobě v ní obličej zešedne.

Světlost: světlé, nebo tmavé. Munsell světlost (anglicky value) popisuje jako „světlo barvy“: prostě jak světlé, nebo tmavé je tvoje celkové zbarvení. Bledá pleť a světle blond vlasy znamenají světlé zbarvení. Tmavě hnědá pleť a černé vlasy tmavé. Většina lidí skončí někde uprostřed a světlost rozhoduje, jestli ti víc sluší jemné pastely, nebo syté tmavé barvy.

Sytost: jasné, nebo tlumené. Munsell ji definuje jako „sílu barvy“ a u člověka je to ta nejzrádnější ze všech tří. Jasné (neboli „čisté“) zbarvení unese živé, syté barvy, aniž by v nich zaniklo. Tlumené (neboli „jemné“) zbarvení vypadá nejlíp v zaprášených, zašedlých verzích a vedle čehokoli příliš křiklavého vybledne. Když máš pocit, že jasně fuchsiové tričko vejde do místnosti dřív než ty, nejspíš patříš k tlumeným typům.

V praxi se přidává ještě čtvrtá: kontrast, rozdíl mezi tvými vlasy, pletí a očima. Tmavé vlasy a světlá pleť znamenají vysoký kontrast, a takovému zbarvení sluší kontrastní outfity. Člověk se světlými vlasy, světlýma očima a světlou pletí má nízký kontrast a líp vypadá v jemných kombinacích tón v tónu. Když kontrast outfitu neodpovídá tvému, něco na něm nesedí, i když jsou barvy „správné“.

Ze tří os dvanáct sezón

Zkombinuj podtón, světlost a sytost a skončíš v jedné ze čtyř rodin a pak v jedné ze tří sezón uvnitř ní. Rychlý přehled:

Jaro (teplé, světlé až jasné). Light Spring, True Spring, Bright Spring. Čisté, teplé, svěží barvy: korálová, zlatožlutá, teplá tyrkysová. Černá je příliš těžká.

Léto (chladné, světlé až tlumené). Light Summer, True Summer, Soft Summer. Jemné a chladné barvy: šedomodrá, růžová, tlumená smaragdová. Oranžová je pro letní typy úhlavní nepřítel.

Podzim (teplý, tmavý až tlumený). Soft Autumn, True Autumn, Dark Autumn. Syté, zemité barvy: rezavá, olivová, hořčicová, čokoládová. V chladných pastelech vypadají podzimní typy nezdravě.

Zima (chladná, tmavá až jasná). Dark Winter, True Winter, Bright Winter. Chladné a výrazné barvy: čistá černá a bílá, fuchsiová, smaragdová, královská modrá. Tlumené, zaprášené tóny vyzní ploše.

Každý název říká, která vlastnost vede. U sezón True vede teplota: buď úplně teplá, nebo úplně chladná. U sezón Light, Dark, Bright a Soft vede světlost nebo sytost a teplo či chlad jsou až druhé, a stejně dvanáct sezón řadí i průvodce The Concept Wardrobe. Proto na obvyklém kruhu dvanácti sezón sedí Light Spring vedle Light Summer: obě vede světlost a liší se jen tím, co je druhé v pořadí.

Názvy se mezi školami liší. Sezónám True Spring a True Autumn se jinde říká Warm Spring a Warm Autumn, sezónám True Summer a True Winter Cool Summer a Cool Winter a místo Bright se v některých systémech používá Clear. Deep Autumn a Deep Winter, které Wearly Labs nazývá Dark Autumn a Dark Winter, jsou tytéž dvě sezóny pod jiným názvem.

Dvanáct přihrádek a ty patříš do jedné. Umění je zjistit, do které.

Jak se zhruba zařadit doma

Úplnou analýzu si před zrcadlem neuděláš, ale dostaneš se tak blízko, že se vyhneš drahým chybám. Pár poctivých testů:

• Žíly. Podívej se za denního světla na vnitřní stranu zápěstí. Nazelenalé žíly ukazují k teplému podtónu, modré nebo fialové k chladnému, směs znamená neutrální. Je to rychlé první vodítko, samo o sobě nikdy nerozhoduje (testy podtónu podrobně).
• Zlato, nebo stříbro. Podrž si u obličeje něco zlatého, pak něco stříbrného. Vedle jednoho obvykle vypadá pleť zdravěji, vedle druhého unaveně. Zlato sluší teplým typům, stříbro chladným.
• Bílá, nebo krémová. Stejný trik s čistě bílým a krémovým tričkem. Pokud bílá vypadá svěže a krémová ušmudlaně, kloníš se k chladné straně. Pokud krémová vypadá měkce a bílá tvrdě, kloníš se k teplé. V ukázkové analýze, která patří sezóně Dark Autumn, je bílou k límci slonovinová a čistě bílá patří jen pod pas: „Čistá a zářivá, ale bez tepla, které tvůj obličej potřebuje.“
• Černobílá selfie. Vyfoť se za denního světla a fotku přepni na černobílou. Pokud se z vlasů, pleti a očí stanou zřetelně různé odstíny šedi, máš vysoký kontrast. Pokud se slijí do jednoho měkkého pásu, máš nízký. Bez barvy podtón zmizí a zbude jen světlost.
• Jedna vlastnost po druhé. Přilož si pod bradu dvě barvy, které se liší hlavně v jedné vlastnosti: malinovou proti rezavé pro chlad a teplo, královskou modrou proti šedomodré pro jasné a tlumené zbarvení. Ta, ve které ti pleť působí vyrovnaně a oči jasně, ti řekne, na které straně té osy jsi.
• Slunce. Podle toho, jak snadno se spálíš nebo opálíš, poznáš víc o světlosti než o podtónu: světlá pleť může být teplá a pleť, která se rychle opaluje, může být chladná. Ber to jako vodítko ke světlosti, ne k teplému či chladnému podtónu.

Dělej to za skutečného denního světla, u okna, bez make-upu a bez filtru. A nevěř jedinému testu. Ukazují směr, verdikt nevynášejí.

Proč ti zrcadlo a foťák lžou

Háček, o který zakopne skoro každý: světlo dokáže barvu úplně změnit. Pod teplými žárovkami vypadá každý tepleji. Pod studeným kancelářským světlem každý zbledne. Telefon pak „opraví“ vyvážení bílé a barvu změní znovu. Proto se stává, že stejného člověka zařadí tři různé fotky do tří různých sezón.

Právě proto pečlivá analýza nikdy nevěří jen fotce. Ty dobré dávají větší váhu tomu, co o sobě víš, tedy přirozené barvě vlasů, žilám a tomu, jak ti sedí zlato a stříbro, než tomu, co zachytil foťák, a navíc počítají se světlem, ve kterém fotka vznikla. To druhé dělá Wearly Labs pomocí obyčejného bílého papíru, který držíš na jedné z fotek: je to jediná věc v záběru se známou barvou, takže se světlo dá opravit dřív, než se čte tvoje pleť (jak fotky pořídit). Fotka je podklad. Rozhoduje tvoje skutečné zbarvení.

Jak to pořadí funguje v praxi, vidíš v ukázkové analýze, skutečném výsledku spoluzakladatele Filipa Poláčka. Jeho fotky samy ukazovaly na True Autumn, ale o sezóně rozhodly jeho odpovědi a vyšel mu Dark Autumn. Jeho stránka uvádí True Autumn jako nejbližší sezónu, takže cokoli, co funguje v obou sezónách, je bezpečný nákup.

Chyby, které lidi svedou z cesty

• Řídit se jen barvou očí. Oči jsou vodítko, ne odpověď. Dva lidé s modrýma očima můžou patřit do opačných sezón.
• Zapomenout na barvené vlasy. Jde o tvoje přirozené zbarvení. Pokud si vlasy barvíš, vycházej z odrostů nebo ze svého přirozeného odstínu.
• Testovat na opálené pleti. Letní opálení ti může úplně převrátit zdánlivou světlost. Vycházej z neopálené pleti.
• Plést si „barvy, které miluju“ s „barvami, které mi sluší“. Hořčicovou můžeš zbožňovat, a přesto v ní vypadat nemocně. Dobrá zpráva: skoro každá barva má verzi, která ti sluší, ať je to ta světlejší, tmavší, teplejší, nebo chladnější.

Proč se tím vůbec zabývat

Ze dvou důvodů a oba jsou praktické. Zaprvé peníze: jakmile znáš svoji paletu, přestaneš kupovat věci, které pak visí ve skříni nenošené, protože „na nich něco nesedí“. Zadruhé čas: oblékání jde rychleji, když většina toho, co máš, ladí spolu a ladí i s tebou. Nemusíš každé ráno skládat outfit kolem chyby.

Je to malý kus sebepoznání, který se ti vrátí pokaždé, když nakupuješ, a pokaždé, když se oblékáš. Dobrý obchod.

Chceš to mít pořádně?

Domácí testy ti dají směr. Pokud chceš znát svou přesnou sezónu, verdikt u každé barvy a střihy, které sedí k tvému tvaru postavy, a nechceš to hádat před oknem, přesně to dělá Wearly Labs. Každá z 50 barev dostane verdikt Nos, Záleží nebo Vynech i s důvodem a u Záleží se dozvíš, kam barva patří: pod pas, nebo jen jako akcent. Pět fotek, jedna z nich s bílým papírem, a krátký dotazník, jednorázově za $29. Klíč k tvé stránce ti přijde e-mailem, obvykle do 10 minut. Začni analýzu