Hořčicová, sezónu po sezóně.

Hořčicová je žlutá stažená hnědou a špetkou zelené, což jí dává matné zlato sklenice dijonské hořčice.

Má střední hloubku, je tmavší než citronově žlutá a světlejší než bronzová. Rozhoduje žlutý nádech: na denním světle působí zlatavě, pod kancelářským osvětlením může sklouznout k zelené. Na látce vypadá nejlíp ve strukturovaných materiálech, jako je manšestr, vlněné pleteniny a semiš, kde povrch barvu rozbije a změkčí.

Žlutá je u obličeje nejtěžší barva, protože pleť už trochu žluté obsahuje. Podtón hořčicové, teplý nebo chladný nádech, který barva nese, je výrazně zlatavý, takže souzní s pletí, která má v sobě zlato, a bije se s pletí, která má v sobě růžovou nebo modrou: na chladném obličeji se žlutá odráží nahoru a pleť vypadá nezdravě nažloutle. Sytost, tedy jak čistá nebo zaprášená barva je, má nízkou, takže potřebuje i tlumený obličej. Hloubka, tedy jak je světlá nebo tmavá, je střední, a díky tomu funguje od typu Soft Autumn až po Dark Autumn. Vedle čistého jarního obličeje se hnědá v hořčicové ukáže a barva vypadá kalně.